Abych to uzavřel, dávám postřehy z akce. My jsme kvůli vedru jeli tak, abychom tam dorazili až v sobotu odpoledne s tím, že tam budeme do konce programu. Takže příjezd v 15:30. Akorát se lidi sešikovali k vytvoření loga, (rekord v počtu lidí tvořících logo Dacia do Guinnese padl) takže areál byl v tu chvíli poloprázdný. Kdybych se nevykašlal na soutěž, (nechtělo se mi v tom vedru a hrozném prachu lozit po různých heslech na autech Dacia, no nechtělo, sotva jsem lezl, měl jsem a stále mám nějaký zánět v kyčli), mohli jsme možná vyhrát jednu z cen. Totiž tam to vyhrál z titulu nejmladšího auta na akci někdo, kdo měl registrací z 18. 5. 2015 a naše MCV jí má taky z toho data, takže bychom na tu cenu byli dva. Ale mít nebo nemít předplatné na Svět motorů je asi celkem jedno, takže o nic nejde. Program se nám líbil, kluci byli unešení ze zpěváků a ohňostroje a také z toho, že si mohli dosyta prolézat auta. Údajně tam bylo 1 327 registrovaných Dacií a kolem 6,2 tis. lidí. Docela jsme si užili při prohlídkách desítek vystavených modelů aut. Bohužel, protože nikoho z Dacia komunity neznám osobně, nikoho z návštěvníků jsme také osobně nepoznali. Mně se vůbec nelíbil ten areál Šiklův Mlýn, moc rozlehlý a hlavně strašně prašný, celý takový jako upatlaný. Jeden z kluků je dost silný astmatik a trochu to zdravotně kvůli prachu odnesl. Jenže rozsahu akce byl ten areál zřejmě přiměřený. Já strašně nemám rád kýčovité atrapy a tohle je jedna obrovská kýčovitá atrapa (byl jsem tam poprvé v životě, i když leccos jsem slyšel i četl). Dokonce jsme si tam raději nedali ani večeři, protože jsme měli pocit, že nám ten prach usazený na jídle bude při jídle chřupat mezi zuby. Trošku jsme si na toto téma popovídali i s obsluhou v jedné z westernových kavárniček a ty ženy měly úplně stejný názor, říkaly, že dělat tam je z tohoto pohledu pro ně dost peklo. Vyloženě hladem jsme ale netrpěli, součástí servisu Renaultu ČR byly i bagety a láhve s vodou, ty bagety nakonec dávali v libovolném množství na požádání, protože jim jich prý 2,5 tisíce zbylo. Ale vše se nám vrátilo cestou zpět, cca 10 km za Žďárem nad Sázavou směrem na Havlíčkův Brod jsme dostali chuť na večeři a zastavili jsme u jedné picérie, která byla otevřená. Jenže tam byla svatba a ten den se pro veřejnost nevařilo. Ale po chvíli nás uviděl ženich a přišel se zeptat, co potřebujeme a když jsme řekli, že najíst, protože máme před sebou ještě nějakých 200 km jízdy, a že jsme zastavili, protože jsme si mysleli, že jde o restauraci v provozu, tak nás pozval mezi svatebčany, ať se najíme s nimi, že prý tam toho mají tolik, že to nesnědí – měli to formou rautu. I když jsem se trošku ošíval, nakonec jsme pozvání přijali. Zdá se, že dobří lidé pořád tu a tam ještě žijí a touto cestou ženichovi posílám dodatečně ještě jednou poděkování. Domů jsme přijeli s autem pokrytým vrstvou prachu kolem 3. hod. v noci v neděli.
_________________ od 04 85 Renault R 11 GTX (phase I) 1,7 i; 55kW; červený od 30.3.18 Peugeot Boxer 3000 Blue HDi (phase II) 2,0 96 kW červená Tiziano provedení L2H1-camper od 17.12.22 Renault Fluence 1,6 16v béžová metalíza
Naposledy upravil Espero dne úte 16. čer 2015 10:06:18, celkově upraveno 1
|