Vrátili jsme se v sobotu, tentokrát o skoro 5 dní dříve než byl plán. Na odjezdu jsme se zpozdili, v sobotu 11. 7. došlo k dalšímu, už 5. pokusu o vraždu mé manželky, policie to zmařila v zárodku, najatí vrazi dopadeni, ale museli jsme počkat, než proběhnou první výslechy kvůli možným identifikacím a tak jsme odjížděli až v neděli 12.7. kolem 17. hodiny odpoledne. Ve čtvrtek před odjezdem se v dané souvislosti uskutečnil jiný pokus o vraždu, skoro podařený, ale napadená osoba po několika operacích přežila, pachatelé dopadeni a přiznali se a hlavně upozornili na připravovaný sobotní útok. Byli jsme pod Dubrovníkem v Kupari, měli jsme tam základnu. Letos to bylo k nevydržení, obrovské vedro přesahující 40 stupňů, v okolí (Pelješac a kousek nahoře v Bosně u Trebinje) lesní požáry, moře klidné jako bazén v Podolí, ani kousek větru. Pes si horkem okousal chlupy na zadku až na kůži. Chorvati agresivní, slovně i činy, v kempu mi ukradli 1 matici z kola a další 3 povolili, kolo vypustili, ale naproti kempu byla pumpa, takže zrovna to poslední problém nebyl, i když byl 4 km daleko servis Hyundai, matici pro mě neměli nebo mít nechtěli, a tak jsem 6 hodin jezdil po různých železářstvích, než jsem sehnal jakousi provizorní náhradní matici, která šla namontovat a pak dojet bez problémů domů. Taky ukradli komínek od trumatiku u karavanu. Není mi jasné, k čemu jim může být dobrý. Ceny někdy i více než o 100 % vyšší než vloni, hlavně pivo a jídlo. V přepočtu Karlovačko v hospodě za 76 Kč. Už to není jen o tom přizpůsobit se jim, ale také o tom, jakou kvalitu za ty peníze dostanu. Zasekli jsme se, po dohodě se ženou a programově jsme se rozhodli jim nedat vydělat nad úroveň nejnutnějších výdajů, takže jsme si přivezli zpátky skoro 20 tis. Kč po opětovné výměně peněz, což se nám stalo poprvé. Obsluha v kempu jako gestapo, zadrželi pasy a že prý je vrátí jen oproti zaplacení pobytu, že prý Češi kradou. Znemožnilo nám to cestu do Kotoru. Cesta tam přes Bosnu v pohodě, přes Jablanicu, Jajce, kolem Neretvy, Mostar a Trebinje, v některých úsecích 16% stoupání, s karavanem dost peklo. Zpátky cesta lepší, doporučuji cestu Bosnou z Trebinje na Sarajevo, vede to skoro z poloviny národním parkem, nádherné scenerie a malebné restaurace s dobrým jídlem a cenami zhruba jako u nás. Taky lidi tam příjemnější. Jak nás sleduje teď policie přes mobil manželky, kam si vrazila vlastní sledovací čip, tak "světlými okamžiky" bylo po příjezdu SMS pozdrav s přáním hezké dovolené a podpisem Vaše PČR, (analogie známého vtipu "Dobré jitro, tady Vnitro", ale v holé skutečnosti). Po přejezdu zpět do Maďarska totéž s textem "Vítáme Vás skoro doma". Ceny nafty v Bosně mezi 29,50 až 29,90, v Rakousku 29,80. V HR jsme brali jen jednou v Osijeku asi 16 litrů, cena něco přes 34,- Kč za litr. H1 jela jako tank, naprostá spokojenost i v těch příšerných vedrech.
_________________ od 04 85 Renault R 11 GTX (phase I) 1,7 i; 55kW; červený od 30.3.18 Peugeot Boxer 3000 Blue HDi (phase II) 2,0 96 kW červená Tiziano provedení L2H1-camper od 17.12.22 Renault Fluence 1,6 16v béžová metalíza
|