Mise splněna, Zvládli jsme to
Expedice MAPAREN se úspěšně vrátila z "Scandinavian Renault Meeting" Nádherný, krásný, super, prostě to stálo za to, v pořádku jsme dojeli tam i zpět !
Na startu šlápnutí do..., ztracený odvzdušňovací šroub chlazení vody motoru, rozbitá láhev luxusního výborného vína a jeden spacák zůstal doma, to vše nás neodradilo od cesty na sever Dánska reprezentovat
Celkem jsme najeli 2501 km. A už se těšíme na další bláznivou cestu ...
A hlavně musím poděkovat Martinovi za krásné zážitky
Dovolím si zde napsat několik slov k akci, na kterou jsem se rozhodl jet podívat a účastnit se. Na začátek musím napsat, že za vše "může" Ivon
Ale k srazu: tento sraz je zaměřený na Renaulty všeho druhu a stáří a je již z názvu určený pro Skandinávské země (Dánsko,Finsko,Norsko a Švédsko). Každý rok pořádá sraz jiná země a pravidelně se střídají. Letos to tedy vyšlo na Dánsko. Rozhodnutí se jet podívat bylo ovlivněno do velké míry faktem, že je Dánsko vzdáleno od ČR nejméně. A tak po několika pokecech s Ivonem padlo mé rozhodnutí se účastnit. Od jara jsem začal s přípravou na cestu, tedy potřebné vybavení a příprava mé R 12. Přitom všem jsem se těšil a zároveň obával, co mě může nepříjemného na cestě tam i zpět potkat. Když jsem se na jarním Moravském Renaulťáckém pohárku dohodl s Martinem, že pojedeme spolu, tak mě spadl kámen ze srdce a byl jsem šťastný, že na tak náročnou cestu a výlet pojedeme spolu. Přeci jen už máme za sebou několik společných cest a musím napsat, že nám cestování spolu vyhovuje a jsme naladěni na stejnou notu
Den "D" odjezd: Ráno jsem cestou do garáže šlápl do.....To bylo jasné znamení
Martin přijel do Kolína z Moravy vlakem a hned před nádražím začala série problémů....Martinovi spadl spacák,ve kterém byla schovaná speciální láhev s vínem, která pád nevydržela, rozbila se a spacák byl hned mokrý od vína. Super, ještě že jsem měl druhý náhradní, který jsme vzali sebou a mokrý spacák nechali sušit v Kolíně. Ale neuteklo snad ani 5 sekund a z R 12 se začal valit oblak kouře z motoru. Můj výraz a myšlenka,že expedice MAPAREN na sever Dánska skončí dříve, než opustíme hranici města Kolína, byl více než kamenný. V tom jsem se málem z toho už po....Otevřeme kapotu a voda všude. Co se pane Bože stalo
Po chvilce hledání jsme zjistili, že se uvolnil a ztratil odvzdušňovací šroub chladící kapaliny od chladiče, který naštěstí Martin po chvilce našel
Paráda, dolili jsme vodu a hurá na cestu
Říkal jsem si, že jsme si snad všechnu smůlu a problémy tedy už vybrali hned na začátku a teď už nás nic nezastaví
A taky že nezastavilo
Cestu na sever Dánska jsme si rozvrhli na tři dny. Vyjeli jsme z Kolína po silnici číslo 38 směrem na Poděbrady, Nymburk, Mladou Boleslav a dále kolem hradu Bezděz, Máchova jezera do České Lípy, kde jsme odbočili na Benešov nad Ploučnicí do Děčína. V Děčíně jsme v Kauflandu dokoupili trochu jídla a pití a dotankovali nádrž v R12. Cesta pokračovala dále na hraniční přechod Hřensko a dále směr Pirna, kde jsme se již napojili na dálnici A 17 a dále napojili na dálnici A 4 a A 13 směr Berlín. První zastávka a kempování nás čekala u Berlínských jezer. Vybrali jsme si Campingplatz Dahmsdorf u jezera Groser Storkower see u nedalekého malého městečka Storkow. Ubytovali jsme se přímo u vody, postavili stan a hned vyzkoušeli koupání v jezeru. Voda v jezeru byla čistá a teplá. K večeři jsme si ogrilovali klobásy a popíjeli pivka a na závěr prvního dne si připili panákem
Den druhý: Probudilo nás krásné slunečné ráno, nasnídali jsme se, zabalili stan, provedli nutnou každodenní kontrolu motoru a stavu kapalin v motoru a vyrazili na přesun do kempu kousek od hranice s Dánskem. Cesta kolem Berlína po dálnici A 10 a dále na sever směr Hamburg po dálnici A 24 byla příjemná a bez problémů. Před Hamburgem jsme odbočili na dálnici A 7 směrem k Dánské hranici. Martin najednou řekl, jsou za námi Češi a troubení klaksonů již jasně potvrdilo, že nás dojela dvojice Renaultů Megane a Twingo. Ano , byl to Filip s rodinou a Ivon
Ty vyjížděli z ČR ráno. Ivon a Filip s rodinou jeli těsně za Dánskou hranici, kde měli zajištěné ubytování v soukromém penzionu. Ten den jsme ale Já s Martinem na hranici do Dánska ještě nedojeli a odbočili jsme do městečka Eckenforde na pobřeží severního moře, kde jsme cestu zakončili v kempu Campingplatz Hemmelmark. Kemp byl velký a nádherný,spousta karavanů a stanů a výhled na moře byl nad naše očekávání. Rychle postavit stan a hurá do moře
Chvilka váhání, teplota vody 15C, ale neodradilo nás nic a už jsme se koupali. Prostě nádhera a voda byla pro nás teplá až dost
Prošli jsme dlouhou pláž a prohlíželi jsme z dálky vedle kempu sousedící vojenskou námořní základnu. Večer jsme si opět ogrilovali klobásky a ochutnali místní pivo koupené v nedalekém supermarketu. Měli tam i Českého Březňáka
Vedle nás se utábořili Češi na motorkách, kteří projeli celou Scandinavii a vraceli se domů. Usínali jsme nabažený příjemným pocitem a zážitky a těšili se na další den našeho cestování
Den třetí : Ráno jsme se zase probudili do krásného slunečného dne, zabalili stan, nasnídali se a vyjeli směr k Dánské hranici. Na hranici byl kontrola, ale o nás zájem neměli a tak jsme bez zastavení pokračovali po dálnici na města Kolding, Vejle a Herning. Tam už dálnice pro nás skončila a dále jsme směrem na sever jeli po silnici 34 a 26 podobné naší 2 třídě. Asfalt byl však rovný a žádné vyježděné koleje ani díry nás nečekalo. Zastavili jsme se krátce na mostě překlenujícím "průplav" mezi jezery Livo Bredning a Kas Bredning. O několik km dále nás čekal další most u jezera Thisted Bredning. U tohoto mostu jsme zastavili na delší přestávku. U mostu byl hned přístav jachet a tak jsme s R 12 zastavili přímo u nich, převlékli si klubové trička a na poslední krátkou část cesty nandali na R 12 vlaječku Renault Car Clubu a Českou vlaječku a začali se fotit. Zpestřením bylo, že most je pro vyšší plachetnice jachty zvedací, což se nám zrovna ukázalo a most se zvedl, aby mohla jedna z jachet projet. Do cíle nás čekalo posledních asi 35 km. Náš další plán cesty byl před příjezdem do kempu a místa srazu a setkání navštívit asi 5 km od kempu pevnosti u města Hanstholm z druhé světové války a k tomu zaměřené muzeum. To , co nás na pobřeží čekalo nám vzalo dech. Znali jsme to z různých dokumentů z TV, ale vidět všechny ty bunkry a pevnosti na vlastní oči bylo něco neskutečného a nad naše očekávání. Stovky a možná tisíce různých menších a větších objektů podél celého pobřeží. Navštívili jsme hned ty největší dělostřelecké pevnosti, Prohlédnout a podívat se do vnitřků se dá skoro do všech, vstup všude na vlastní nebezpečí a přístupné jsou zdarma. Vstupné se platí jen do jedné zrekonstruované pevnosti, kde je i přilehlé muzeum. Vstupné nás stálo v přepočtu 200 kč a zážitek stál rozhodně za to
Prostě neskutečný a nádherný zážitek
K vidění kromě všech možných zbraní a munice jsou i zbraně vyrobené a dovezené na obranu z Československa. Po dlouhé prohlídce jsme ale už očekávaně přejeli do kempu Hanstholm Camping , kde byl už Ivon s Filipem a Tilo, ubytovali jsme se a prohlédli si první Renaulty účastníků. Navečeřeli jsme se společně s ostatními účastníky a poseděli s přáteli z Čech a Německa. Vypravovat jsme si měli toho spoustu
Sluníčko zapadalo velice dlouho a ještě o půlnoci bylo světlo jak u nás v podvečer. A ranní světlo začínalo krátce po třetí hodině ráno....
Čtvrtý den: Probudili jsme se do velice větrné soboty. Vystavili jsme všechny Renaulty na určeném místě a prohlíželi si a fotili. Ještě přijížděli další účastníci. Nejstarší byla poválečná Juvaquatre , R4cv,R 6,8,10,12,15,17,30,R 5 Turbo 2 ,R 21 quadra a další. Celkem jsem napočítal asi 60 Renaultů. Každý účastník mohl vyplnit lístek do soutěže elegance. Odpoledne byla soutěž družstev složených z účastníků jednotlivých zemí (té jsme se ale neúčastnili) Během dne byl také vědomostní test, který ale obsahoval na naše vědomosti poměrně těžké otázky. Pro děti bylo připraveno několik soutěží a kreslení obrázků. Prohlédli jsme si znovu pobřeží a neodolali namočení se v moři
Večer nás čekala opět bohatá večeře a Martin i Já jsme si opravdu pochutnali
V sobotní večer bylo vyhlášení výsledků soutěží. Překvapením bylo, když vědomostní soutěž vyhrál Tilo z Drážďanského klubu
Ještě jednou mu blahopřeji. Silný vítr stále nabíral na intenzitě. Filip s rodinou předčasně odjeli a my ostatní se snažili vydržet. Noc na neděli byla pro mě a Martina krutá, několikrát za noc jsme opravovali uchycení stanu a čekali, kdy vítr náš stan roztrhá. Stan nakonec vydržel a my taky
Den pátý: V neděli ráno jsme zabalili stan a věci, rozloučili se s Ivonem a přáteli Tilem a Patrikem z Německa a vyjeli směr zpět do Německa. Cestou jsme se ještě jednou zastavili u moře, Martin i Já jsme chtěli vidět další bunkry a opevnění
Zastavili jsme se ještě u jednoho Renaultáře a nakoupili nějaké díly. Cesta zpět stejnou cestou utíkala rychle a R 12 jela jako kdyby včera sjela z tovární linky. Ten den jsme dojeli až do Postupimi. Na tuto noc jsme vybrali kemp Campingplatz Himmelreich u jezera Templiner see. Navštívili jsme místní vyhlášenou vyhlídkovou restauraci Fährhaus Caputh a dali si výborné jídlo. Čekala nás poslední noc před návratem do ČR. Usínali jsme unavený,ale s příjemným cestovatelským pocitem
Den šestý: Ráno jsme se probudili do zataženého dne, opět jsme provedli kontrolu motoru a kapalin, zabalili stan a vydali se prohlédnout si zámecký park v Sanssouci. Tento park a zámek můžeme všem doporučit, prohlídka a procházka byla příjemná a pěkná. Jen co jsme sedli do R 12, začalo pršet a pršelo nám až skoro do Drážďan. Pak už se počasí umoudřilo, cestou jsme se zastavili na oběd před českou Lípou a v pohodě jsme dojeli domů.
Na závěr: Co bych asi tak napsal... Náše cesta se vydat na sraz do Scandinavie a sever Dánska rozhodně stála za to
Celkem jsme ujeli z Kolína do Kolína 2501 km s průměrnou spotřebou 7,2 l na 100 km. R 12 byla naložená až po střechu a kufr našlapaný vším možným a nemožným. Martin i Já jsme plný krásných zážitků a dojmů, na které určitě nezapomeneme
Reprezentace třech Renaultů z Čech byla více než důstojná. Tímto bych velice rád poděkoval Filipovi s rodinou a Ivonovi za super krásný a nádherný bláznivý nápad vyrazit "za hranice všedních dnů" a již nyní se těším na další bláznivou cestu, třeba do....... to ještě promyslíme a nechte se překvapit
A
největší poděkování je hlavně Martinovi, bez kterého bych to asi snad ani nedal
A také moooocccc musím poděkovat mé R 12 za dovezení Nás tam i zpět
Nemohu také zapomenout poděkovat všem, kteří jste nám fandili a drželi palce, Vážíme si Vás
længe leve Scandinavian Renault Meeting odkaz na fotogalerii
https://photos.app.goo.gl/RVU9uhOGXBkmmzWI3