Rád bych, jistě i za ostatní čtenáře, poděkoval všem dosavadním i budoucím spoluautorům našeho časopisu, že nacházejí elán i čas se jeho přípravě věnovat. Na první pohled by se mohlo zdát, že klubový zpravodaj je jakýmsi přežitkem z dob minulých, kdy plnil zvětší části roli nositele informací pro členy klubu. V dnešní době internetu by se proto mohlo zdát, že je překonán, snad zbytečný... Ostatně vždyť i reportáže z akcí by mohly být umístěny jako samostatné příspěvky v příslušných vláknech (použil jsem Jirko správný termín?
) .
Ale kdepak! Určitě tomu tak není. Zpravodaje je nám třeba. S ním s námi v digitální době zůstává nadále prostředek pro poněkud přirozenější sdělení svých pocitů z událostí a setkání, které jsme s klubem prožili. Umožňuje promlouvat k ostatním "intimnější" formou, než jaká je vhodná příspěvkům na fóru (možná proto se může zdát poněkud "starosvětským"). Krásnou je rubrika pro rozhovor s některým z členů klubu a v neposlední řadě je úžasné, podělí-li se s námi někdo o předmět své publikační činnosti, pro jehož vytvoření musel jistě věnovat dosti úsilí i času. Odměnou je mu místo honoráře jen radost z toho, že mohl potěšit ostatní čtenáře a kamarády. A to je to úžasné - Renaultář vzniká spontánně, aby těšil nás všechny (těšení se na něj mi trochu připomíná dávné pocity při očekávání nového čísla Čtyřlístku v době, kdy stál 7,50 Kč a byl silně nedostatkovým zbožím
). Tedy: děkuji