Tak konečně jsem našel trochu času a klid vrátit se ve vzpomínkách k letošní návštěvě Francie, kam se spolu se mnou po 38 letech vrátil i můj, a tátův, Renault 9.
Přiznám se, že byť jsem se moc těšil, měl jsem trochu obavy, protože "nevstoupíš dvakrát do stejné řeky". Myslím tím skutečnost, že cesta do Francie se šestnáctkou v roce 2019 byla krásná se spoustou nádherných zážitků a setkání. Bál jsem se tedy, že letošní cesta, která měla být ještě delší na vzdálenost i čas, přinese nějaký problém či zklamání. Ale ne - nezklamalo vůbec nic - Francie, cesta, počasí, lidé a samozřejmě ani devítka vracející se po tolika letech domů
V době od 18. až 27. září jsem najel 3495 km. Harmonogram cesty byl následující:
sobota: odjezd do La Wantzenau (nedaleko Štrasburku) - zde jsme přespali v nádherném apartmá u velice příjemných manželů a večer jsme ještě stihli navštívit mou francouzskou kamarádku, která v tomto městečku bydlí
neděle: přejezd přes Paříž do Sours - zde jsme se zdrželi do pátku 24.9. Byli jsme pozváni jedním z organizátorů srazu. Bylo to úžasné setkání, šlo o velice milý manželský pár, který byl velice pohostinný a vřelý. Devítka "odpočívala" v dílně, která mi velmi evokovala záběry z francouzských filmů z 80. let. Jedna fotka je v galerii níže. Ovšem devítka odpočívala jen v pondělí a potom už jen přes noc. Podnikali jsme každý den krásné výlety.
pondělí: jsem strávil s Sergem, kterému jsem pomáhal připravit jeho Simcu 8 na večerní převoz na výstavu francouzských legend ve velkém nákupním komplexu. Tam jsme potom strávili celý večer - mezi krásnými veterány a bezvadnými lidmi - jejich majiteli. Všichni mě přijali, jak kdybych patřil do jejich místního veteránského klubu. Musím říci, že všechny exponáty byly buď prvotřídně zrestaurovány, nebo v několika případech také dokonale zachovány - několik fotografií je také v galerii.
úterý: Versailles - tento den mi přinesl snad nejemotivnější vzpomínku. To v momentě, když jsem s devítkou v levém pruhu po dálnici za slunečného počasí uháněl do Versailles, který jsme s tátou, tehdy autobusem, navštívili v roce 1991. Nyní jsem se tam vracel, už ne jako chudák díky omezenému devizovému přídělu, ale jako Evropan ze svobodné země v krásné Francii - a řídil jsme celou dobu v tátových rukavicích... O Versailles (zámku i městu) není třeba se rozepisovat. To se musí zažít. Devítka má krásnou fotku před zámkem v podvečer při odjezdu - jak řekl kamarád "tomu autu to tam vyloženě sluší". Je to ta fotka, co je ve vlákně výše.
středa: Orléans a zámek Chambord - Orléans je krásné historické město, ve kterém jsme strávili pohodové dopoledne, Chambord je majestátní zámek uprostřed velkého panství plného lesů...
čtvrtek: zámek Maintenon - pojmenovaný po jedné z milenek Ludvíka XIV. Tento zámek se nachází takřka v centru historického městečka. Zámek a přilehlou překrásnou zahradu jsme měli prakticky pouze pro sebe - opět krásné místo, počasí...
pátek: odjezd do La Chatre. První část cesty jsme absolvovali ve společnosti druhé devítky turbo, kterou cestoval Serge se svým bráchou. My jsme potom odbočili, abych se podíval do města Romorantin a do tamního muzea Matry. Opět místo, o kterém by se dal napsat celý samostatný článek - muzeum plné sportovního ducha legendární značky, ale i Espaců... Večer jsme potom dorazili do La Chatre, opět do perfektního ubytování. Po ubytování jsme se v místním kempu shledali s prvními účastníky. Vůbec mi nepřišlo, že jsem v cizí zemi mezi cizími lidmi. Jako doma se tam necítila jen devítka...
sobota 25.9. - den oslavy 40. výročí R9 na tamním závodním okruhu. Díky covidové situaci, byť tou dobou ve Francii nijak vážná nebyla, byla účast nižší. Ale to vůbec nic nezkazilo na atmosféře. Nezbylo místo pro anonymitu - byl to den strávený ve společnosti báječných lidí, spanilou jízdou po francouzském venkově, zakončený večer povídáním, večeří, tombolou... Tak strašně to uteklo...
neděle: odjez zpět do La Wantzenau, kde jsem ve stejném apartmá přespali před zítřejším návratem do Čech
pondělí: příjezd zpět do země mizerných silnic a některých "divných řidičů" nejen VW a Octavií, na jejichž styl jízdy jsem si během těch deseti dni odvykl. Ano, kromě nesrovnatelně lepších silnic jsem za celou dobu nezaznamenal nějaký agresivní projev v provozu, hrubé porušování předpisů, měli jsme štěstí a neviděli ani žádnou nehodu. Za to při cestě od Plzně do Slaného jsme potkali havárie tři... A tečkou byl potom večer na náměstí ve Velvarech, kde byla jízda 50 km/h pro "blbečka" v Sharanu za starým renaultem nesnesitelná. On jel snad pár set metrů, devítka se vracela téměř po 3500 km... Ovšem ujetá vzdálenost samozřejmě, pokud jde o rychlostní limit, nemá pro mě vliv - 50 v obci jedu vždy - blbeček, neblbeček
Tedy tolik "stručně". Pokud jste dočetli až sem, jsem rád, že jsem se Vámi mohl podělit aspoň o zlomek zážitku. Ale musí se to prožít. Končím stejným konstatováním, jako po návratu se šestnáctkou "
Francie je krásná, za volantem starého renaultu je krásná dvojnásobně"
Zde je výběr některých fotografií:
- sraz v La Chatre -
https://photos.app.goo.gl/PfDX7LKpLhFRJYyv9- některé momenty z výletů -
https://photos.app.goo.gl/DHwBPsuarEQNJR78A
Přihlásit se
Registrovat
FAQ
Hledat
POZOR - změna termínu konání akce 
