Dovolte mi zde, asi už poslední, ohlédnutí za letošním jubilejním Andělem. Proti zvyklostem posunutém až na třetí říjnovou sobotu - a bohužel sobotu, aspoň z počátku, deštivou. Zkrátka podzimní. Po všech přípravách při sobotním ranním pohlédnutím z okna to byl pro mě věru rozpačitý pocit. Pocit, že počasí vás mnohé odradí od každoročního výletu, že zkrátka Anděl letos vzlétne téměř osamocen. Ale stal se malý zázrak. Anebo ne zázrak, ale projevila se přirozená a hezká soudružnost nás všech, kteří se v rámci klubu a vztahu k francouzským vozům setkáváme
Přijeli jste a mnozí z vás i se staršími, hýčkanými, vozy. Byť počasí věru výletní nebylo. Měl jsem, a dosud mám, velkou radost. Všichni jste mě potěšili. Nemohu zde vyjmenovávat všechny příjemné postřehy z vaší návštěvy, tak mi aspoň dovolte ocenit třeba Michalovu dalekou cestu. Přicestoval z domova do Kolína, kde jej Pavel vyzvedl a přijeli spolu. Byť to byl pro Michala opravdu dlouhý den s cestováním takřka na otočku, jen věcně podotkl "Však musím podpořit kamaráda"
Díky. A nesmím zapomenout na Jirku Holinku, který dorazil s maminkou a dcerkou tatínkovou Dauphine, která ke klubu již nedomyslitelně patří. Když jsem potom slyšel v jaké mlze jste se vraceli, byl jsem opravdu šťastný že se nikomu nic nestalo. Tím spíše pokud se mlhou prodírala stařičká Dauphine, která ale už asi projela ledasčím
Díky. Nebo Mario s Magdou, také to neměli za rohem
Či Petr, který se přijel podívat aspoň do zahrady, byť měl trable s karburátorem... Jirka, Honza... zkrátka všichni. A ještě jednou díky všem i klubu, bez jeho přispění bych si nemohl dovolit zajistit tak bohaté pohoštění ve Velvarech i v Zubrnicích. A když mluvím o pohoštění, díky všem hospodyňkám, které zavedly tak krásnou tradici vlastních příspěvků k pohoštění
Chcete-li, projděte se fotkami níže uvedeným albem, abyste si výlet připomněli. Ať již ranní setkání v zahradě, nebo třeba útulno ve světnici u paní Gity.
Pro vedení jubilejní kolony jsem letos zvolil tátovu devítku, která také pamatuje ledacos z naší historie podobně jako zmíněná Dauphine (chvíle šťastné z mého dětství a rodiny či nedávný výlet do Francie, chvíle smutné v podobě kolon rusáků kterými se díky tátovým výborným řidičským vlastnostem prodírávala vždy v létě serpentinami cestou do Stráže pod Ralskem, nebo na rozloučení s tátou). Šestnáctka letos zůstala odpočívat po letošní Francii v garáži, kde se pomyslně vzhlížela v odlesku vrat garáže jak kdysi vtipně podotkl Milan Voda
Letos k tomu měla důvod. Po opravdu výborné cestě k Versailles, kde si vyzvedla hlavní cenu soutěže elegance, se otočila a zase spokojeně odjela domů uspávajíc na dálnici svou posádku. Jakoby pro ni čas neplatil a navzdory blížící se elektromobilitě
Omlouvám se za sentiment i pochlubení se. Ale s kým, než s vámi to sdílet
Na shledanou za rok
a děkuji Alešovi za příspěvek.
P.S Pozorný účastník výletu jistě v albu odhalí jednu fotku, která sice ze sobotního dne nepochází, ale která s letošním Andělem souvisí. Bez obou, kdož na této fotce jsou, by přípravy výletu neproběhly, přičemž ta mladší na fotce je po letité doslova každodenní výborné službě (odpočívala vždy jen tři víkendy v měsíci) u mě v důchodu
Ta starší to měla podobné, ale ta si na důchod ještě počká
https://photos.app.goo.gl/uor3NoMXH3JHjcp16